V posledních dnech jsem si užíval světla i tmy v různých výškách i hloubkách. V prostorách rozsáhlých a zároveň stísněných. Samotného mne až překvapilo, kolik paralel je možné vymyslet pro pohled z letadla letícího nad mračným pohořím a mžourání ve tmě hluboko v nitru Labských pískovců.
 |
| Západ slunce nad mraky |
 |
| Světlo čelovky v podzemí Labských pískovců |
Obdobné pohledy se většinou naskytnou každému z nás a mnozí je bez uzardění rovnou pošlou na smetiště zapomnění s nálepkou "kýč". Pro mne mají ale cenu velkolepého okamžiku, který se nikdy nevrátí, a stojí za to si ho zapamatovat. Třebas jde o netradičně tradiční pohledy.
