Takové normální ráno
5:00 Vstávám. Potřebuji dodělat něco do práce, tak chci využít čas, kdy doma ještě všichni spí.
5:15 Anička zjistila, že nejsem v posteli. Vstává a produktivita mé práce klesá tak na polovinu :-( Dnes zůstávám doma, protože Zdenka má přednášky a večer zkoušku z angličtiny. Takže to bude třeba nějak skloubit dohromady.
7:45 Zdenka má odcházet do školy, ale volala nám Eliška, že nejede metro a všechny autobusy jsou beznadějně přeplněné. Takže změna a jedem autem.
8:00 Vyrážíme do centra autem. Vyhýbám se magistrále a přes Michli a Nusle mířím na Albertov. Dobrá volba, jede to.
8:17 Vyhazuji Zdenku u školy (2 minuty zpoždění snad nebudou vadit). Jedině na Aničku to byl dost náhlý výsadek, takže odchod maminky chvilku oplakávala.
8:24 Vyhazuji Elišku na Štěpánské a mířím na I.P.Pavlova. Tady nefungují semafory, takže dopravu řídí dopraváci ve slušivých reflexních vestách. Snad si ještě pamatuji, co ty jejich povely znamenají. Cestou z centra zpět na Jižák stojí v protisměru kolona, kterou se proplétají 3 sanitky. Že by něco v centru? Kousek od Roztyl míjím bouračku, Jeden mladík tam zrušil svě auto o kufr auta evidentně kvalitnější výroby. Před barákem nám pro změnu začali frézovat silnici, takže doprava je tu jen v jednom pruhu. Co se to dnes děje?
8:37 Zpět doma. Bez nehody, relativně bez stresu, ale hlavně pln dojmů, které při cestě podzemím nemám šanci získat.
9:00 Volá paní, které prodáváme dětskou židličku, že je zde, Oblékám Andulku a po chvíli hledání paní najdem a židlička putuje do kufru jejího auta.
9:15 Cestou z parkovišt Andulka zamířila na prolézačky a pískoviště. Starší paní na lavičce vedle hřiště si s námi povídá a od kolemjdoucích loudí cigarety.
9:38 Balíme to na hřišti a jdeme domů, Andulka ve vchodě zkontroluje všechny dostupné schránky a zatlačí dovnitř vyčnívající letáky.
9:39 POčuji Andulce klíče, které záhy zahodí tak šikovně, že se trefí přesně do mezery mezi výtah a výtahovou šachtu. Naštěstí na nich byl token, takže nepropadly dolů.
9:50 Píšu tento blog Anička si ke kuchyňské lince přisunula židli, přes ní vylezna na linku a na barovém pultu našla čokoládu, kterou si rozbalila a začala ji konzumovat.
A to je pouze začátek, kdo ví, co nás ještě dneska čeká...
5:15 Anička zjistila, že nejsem v posteli. Vstává a produktivita mé práce klesá tak na polovinu :-( Dnes zůstávám doma, protože Zdenka má přednášky a večer zkoušku z angličtiny. Takže to bude třeba nějak skloubit dohromady.
7:45 Zdenka má odcházet do školy, ale volala nám Eliška, že nejede metro a všechny autobusy jsou beznadějně přeplněné. Takže změna a jedem autem.
8:00 Vyrážíme do centra autem. Vyhýbám se magistrále a přes Michli a Nusle mířím na Albertov. Dobrá volba, jede to.
8:17 Vyhazuji Zdenku u školy (2 minuty zpoždění snad nebudou vadit). Jedině na Aničku to byl dost náhlý výsadek, takže odchod maminky chvilku oplakávala.
8:24 Vyhazuji Elišku na Štěpánské a mířím na I.P.Pavlova. Tady nefungují semafory, takže dopravu řídí dopraváci ve slušivých reflexních vestách. Snad si ještě pamatuji, co ty jejich povely znamenají. Cestou z centra zpět na Jižák stojí v protisměru kolona, kterou se proplétají 3 sanitky. Že by něco v centru? Kousek od Roztyl míjím bouračku, Jeden mladík tam zrušil svě auto o kufr auta evidentně kvalitnější výroby. Před barákem nám pro změnu začali frézovat silnici, takže doprava je tu jen v jednom pruhu. Co se to dnes děje?
8:37 Zpět doma. Bez nehody, relativně bez stresu, ale hlavně pln dojmů, které při cestě podzemím nemám šanci získat.
9:00 Volá paní, které prodáváme dětskou židličku, že je zde, Oblékám Andulku a po chvíli hledání paní najdem a židlička putuje do kufru jejího auta.
9:15 Cestou z parkovišt Andulka zamířila na prolézačky a pískoviště. Starší paní na lavičce vedle hřiště si s námi povídá a od kolemjdoucích loudí cigarety.
9:38 Balíme to na hřišti a jdeme domů, Andulka ve vchodě zkontroluje všechny dostupné schránky a zatlačí dovnitř vyčnívající letáky.
9:39 POčuji Andulce klíče, které záhy zahodí tak šikovně, že se trefí přesně do mezery mezi výtah a výtahovou šachtu. Naštěstí na nich byl token, takže nepropadly dolů.
9:50 Píšu tento blog Anička si ke kuchyňské lince přisunula židli, přes ní vylezna na linku a na barovém pultu našla čokoládu, kterou si rozbalila a začala ji konzumovat.
A to je pouze začátek, kdo ví, co nás ještě dneska čeká...
