Tádovi perly

V posledních dnech nás Táda zásobuje spoustou nevšedních pohledů na svět. A to jak v matematice, tak v gastronomii. Jen namátkou jich dám pár dobru.

Pokoj číslo 142

Byli jsme na horách. Relax na pomezí Krkonoš a Jizerek. Na dveřích našeho pokoje bylo číslo 142, ale znáte to - děti to rády čtou i naopak. Takže Táda začal 2-4-1. "Tádo, takhle ne, zkus to z druhé strany". Tak na to šel Táda z druhé strany dveří: "Tady žádná čísla nejsou!".

Sladké tajemství

Jen o pár dní později Anička dělala Tádovi narozeninovou oslavu. Co na tom, že neměl narozeniny. Co na tom, že dort byl z okurek, jablek a svičky z papriky? A co na tom, že Táda moc ovoce ani zeleninu nemusí? Vždyť je to hra. Náš vrchní psycholog Anička to zvládla bravurně "Sfoukni svíčky!" A Táda foukal do paprik, jak o život. "A teď si je můžes sníst, jsou z marcipánu". A Táda se do paprik dal s takovou chutí, že zmizely dříve než jsme se nadáli.

Nakládaný hermelín

Krámek kousek od metra. V tom krámku pult s lahůdkama. A tam "Knedlíky v polévce". I tak lze popsat nakládaný hermelín, když hermelín plave v oleji a okolo jen pár koleček cibule.

A když nějaké slovo chybí, tak se vymyslí

Víte třeba, co to jsou rovnáčky? Kdybyste si hráli s dřevěnou vláčkodráhou tak často jako Táda, bylo by vám jasné, že i ty rovné koleje, které nejsou "zatáčky" se musí nějak jmenovat.
Jo a lední medvéd musí být bíložravec (ý nebo í, zní to stejně), protože ti další jsou hnědožravci a černožravci.