Zvolská Homole, aneb co jsme se dozvěděl od mravenců
V sobotu jsem poněkud neplánovaně vyrazil na výlet po naučné stezce Zvolská Homole. Počasí pro tuto stezku nebylo zcela ideální. Hlavní část vede po kraji srázu nad Vltavou, kde se naskýtají nádherné výhledy na říční údolí. Bohužel viditelnost byla slušná tak na 20 metrů, takže při prvním pohledu do údolí jsem ani dna údolí nedolédl. Během dne se mi obzory poněkud rozšířily.
Zajímavější však pro mne byly informace na jednotlivých cedulích v okolí stazky. Geologie a flóra této oblasti jsou unikatní. I po letech od ukončení studia na fakultě jsem byl potěšen, že si stále něco málo pamatuji. Navíc jsem si zařadil některé zavlečené dřeviny k původnímu kontinentu. Co mne však zaujalo nejvíce byla cedule s informací o mravencích. Možná to bylo proto, že obsahovala zajímavá čísla. Pro ty mám prostě slabost.
Věděli jste třeba, ža existuje asi 10 000 druhů mravenců a na každého člověka jich připadne cca 1 000 000? Nebo, že královna (pokud se o ni dobře starají a nic nepředvídaného neukončí její život dříve) se může dožít až 20 let? Já ne. Trochu jsem se vyděsil při představě, co by se stalo, kdyby si mravenci uvědomili celý svůj potenciál. Možná by to bylo ještě zajímavější a dramatičtější než Válka s mloky.
V něděli na shromáždění KS Praha - Jihovýchod jsem si ale uvědomil ještě další rozměr. Jeden z mých oblíbených veršů v Bibli je Přísloví 6/6.
Mravenec žije ve společenství (mraveništi). Stejně tak i člověk žije ve státě. A stejně tak i křesťan je součástí církve. Na rozdíl od člověka je však mravenců v rámci jednoho lokálního společenství mnohonásobně víc (přestavte si, že by v Praze bydlela miliarda lidí), takže musí pracovat systematičtěji, aby prosperovali. Na co dalšího vedle úžasného nasazení se tedy ještě dívat, abychom zmoudřeli?
Jak je vidět, i zdánlivě obyčejný výlet v mlze a drobném dešti může mít nečekáný přínos. A jak jsem napsal již v úvodu, postupem času se mi obzory (nejen ty lokální) rozšířily.
Zajímavější však pro mne byly informace na jednotlivých cedulích v okolí stazky. Geologie a flóra této oblasti jsou unikatní. I po letech od ukončení studia na fakultě jsem byl potěšen, že si stále něco málo pamatuji. Navíc jsem si zařadil některé zavlečené dřeviny k původnímu kontinentu. Co mne však zaujalo nejvíce byla cedule s informací o mravencích. Možná to bylo proto, že obsahovala zajímavá čísla. Pro ty mám prostě slabost.
Věděli jste třeba, ža existuje asi 10 000 druhů mravenců a na každého člověka jich připadne cca 1 000 000? Nebo, že královna (pokud se o ni dobře starají a nic nepředvídaného neukončí její život dříve) se může dožít až 20 let? Já ne. Trochu jsem se vyděsil při představě, co by se stalo, kdyby si mravenci uvědomili celý svůj potenciál. Možná by to bylo ještě zajímavější a dramatičtější než Válka s mloky.
V něděli na shromáždění KS Praha - Jihovýchod jsem si ale uvědomil ještě další rozměr. Jeden z mých oblíbených veršů v Bibli je Přísloví 6/6.
Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš.Vždy jsme si myslel, že výklad je jednoznačný. Mravenec je pracant, tak nezahálej, protože pečené holuby létají jen v pohádkách a koláč se sám neupeče. Včerejší vycházka však dodala verši trochu širší dimenzi.
Mravenec žije ve společenství (mraveništi). Stejně tak i člověk žije ve státě. A stejně tak i křesťan je součástí církve. Na rozdíl od člověka je však mravenců v rámci jednoho lokálního společenství mnohonásobně víc (přestavte si, že by v Praze bydlela miliarda lidí), takže musí pracovat systematičtěji, aby prosperovali. Na co dalšího vedle úžasného nasazení se tedy ještě dívat, abychom zmoudřeli?
- každý má své místo, a to je důležité (představte si, kdyby všichni chtěli být královnou). Něco podobného se píše i v 1. Korintským 12/14n.
- v okamžiku, kdy je mravenec oddělený od svého společenství, pomaličku úmírá, protože pro svůj život potřebuje ostatní. Tady mne napadla pro změnu paralela s Kazatel 4/10.
Jak je vidět, i zdánlivě obyčejný výlet v mlze a drobném dešti může mít nečekáný přínos. A jak jsem napsal již v úvodu, postupem času se mi obzory (nejen ty lokální) rozšířily.
