SmíchOFF

V sobotu ráno jsem po několika letech nečinnosti vyrazil na SmíchOFF. Díky Zdence a vánocům jsem zde měl zajištěnou instruktáž a pomoc zkušeného "lezce" Petra a neméně zkušené "lezkyně" Páji, takže nic nebránilo tomu se začít drápat po stěně kamsi k výšinám.

Zpočátku to celkem šlo, ruce měly ještě dost síly, stisk byl obstojně pevný a nohy sloužily na sto procent. Mé seběvědomí rostlo, i když maximálně tak na 4 či 5-. Záhy se do haly začali trousit další sportovci. Shromáždění to bylo věkem poměrně pestré, neboť nejmladší si určitě ještě dlouho budou užávat v lavicích základní školy a nejstarší si pro změnu během zaslouženého důchodu možná užívají lavic university třetího věku. Jedno však měli společné. Lezli po stěnách jako mravenci a převisy či jiné záludnosti, které ani neumím pojmenovat, překonávali s nebývalou lehkostí. Zatím co já jsme po třetím "výstupu" málem neudržel sklenici v ruce, jedna malá holka si vytahovala asi pátou cestu s označením 8+ (že by od 8 let?:-)).

Rozhodně to ale byl nadmíru povedený den a už se těší, že příště toho dokážu zase o kousek víc a nebudu poslední cestu lézt s ploutvemi místo rukou. Co není ve svalech a natrénováno, to zatím musím dohánět snahou a sem tam i nějakým tím pádem.

Oblíbené příspěvky