Grilování, výlety, sluníčko i déšť aneb all inclusive
V pátek jsme vyrazili s rodinou na náš první výlet pod stan. Pravda, bylo to jen takové polostanování se zázemím v podobě zděné chalupy se stodolou, ale šlo o exkluzivní zážitek.
Ještě předtím, než jsme úplné opustili Prahu, jsme se stavili u kamaráda, kde jsme mu "zkolaudovali" domek, pochválili dcerku (výjimečně nebyla Anička nejmladší a nejobdivovanější dítě :-)) a páteční odpoledne zakončili skvělou grilovanou klobásou, masem a zeleninou, které mnozí zapíjeli neméně dobrým vínem. Člověk by až nevěřil, že kousek za Prahou, kam většina přišla pěšky od autobusu MHD, může být taková vesnická idila. Kolem půl deváté jsme vyrazili jsme dál na jih vstříc dalšímu grilování a kulturním zážitkům.
Naše cesta směřovala do Holkovic, vesničky obklopenou dalšími ..icemi. Jmenujme třeba Horažďovice, Chanovice, Hydčice, Svéradice, Dobrotice, Maňovice...A program na víkend? Přes den výlety, večer grilování, v noci stanování a mezitím koupání a užíváni si sluníčka. Realita? Až na poslední bod se sluníčkem, které se v pátek večer schovalo a objevilo se až v neděli po obědě, byla naplněna do posledního puntíku.
V sobotu jsme vyrazili na zámek v Blatné. Co vedlo původní majitele k tomu, alby si postavili sídlo uprostřed bažin mi sice nikdo nevysvětlil, ale výsledek rozhodně stojí za zhlédnutí. Zajímavé je i to, že jde o zámek držený v soukromém vlastnictví a baronka Hildpradtová žije v domě v zámeckých zahradách. Než jsme si zámek a přilehlou zahradu prohlédli, proběhlo zde několik svateb (na můj vkus až příliš rychle po sobě, takže jsme měl pocit jak ve frontě na pokladnu v supermarketu). V zámeckém parku je stádo velmi krotkých daňků, kteří se v okamžiku, kdy jsem sundával ze zad krosnu s Aničkou, abych ji nechal capkat po svých, přihnali k nám. Zřejmě očekávali nějaký ten pamlsek. Místo toho byla v batohu smějící se ručkami rozhazující Anička, takže zase poodstoupili :-) Na oběd jsme jeli do Horažďovic, kde mají na zámku výtečnou pizzerii a den jsme zakončili v Aquaparku. Zdenka sjížděla tobogán, Anička brouzdala brouzdalištěm a já stíhal oboje. Sobotu zakončil večerní petanque za mírného deště a grilovačka masa všeho druhu. Jako jediní jsme zalezli do stanu a spali až do brzkého rána. Ostatní zbaběle volili chalupu. Polehčující okolností jim budiž fakt, že jedni měli ve stanu potopu a druhým déšť a vítr stan rovnou složil.
V neděli se grilování z večerních hodin přesunulo na oběd. Jako delikatesu na konec jsme grilovali ananas. Odpoledne nás čekal hrad Rabí. Při prohlídce jsem si ověřil, že bych zde ve středověku mohl pracovat jako sklepmistr (i když nevím, jestli by mne to bavilo). Zdejší hradní pán totiž ze sklepa do horních místností nechal postavit pouze velmi příkré a úzké schodiště, aby se mu sklepmistr nepřejídal a neopíjel (případná chyba byla dosti bolestivá a dieta byla řešena převážně v hladomorně). Ač jsem většího vzrůstu a schody byly mokré a sešlapané – podařilo se mi je sejít s Andulkou v náručí. Ale domů takové schodiště nechci.
Co si z tohoto výletu odnáším?
Pár cenných informací o své dceři:
- nemá nejmenší problém spát ve stanu
- nemá strach z bouřek
- nebojí se žádných zvířat
- chutnají ji kamínky, písek a klacíky
- když je venku, spí mnohem déle a lépe.
A pár tipů na hezký výlet:
