Objednej se, zaplať, čekej, podíváme se na to, objednej se, zaplať, čekej...
Nějak jsme nepochopil, kde je konec kruhu. Tuhle hru už opravdu hrát nechci, takže odstupuji a zkusím jít na nějaké jiné hřiště, kde jsou předem daná jasná pravidla.
O co jde? O moji nejčerstvější zkušenost s českým zdravotnictvím. Jak to všechno začalo?
V prosinci loňského roku jsem šel naproti své ženě a ve spěchu jsem na sebe hodil košili a bundu. Po cestě na metro mne na zádech podivně hřálo a rudá skvrna na triku i košili dávala znát, že krev již nekoluje pouze v mých žilách. Při oblékání jsem nejspíš zavadil o mateřské znamínko na zádech a prudký pohyb mu neudělal dobře.
Znamínka nejsou sranda, řekl jsem si, a objednal jsme se na kožní oddělení do Vinohradské nemocnice, kterou mi doporučil kamarád. Po příchodu jsem byl uveden do reality konce 80. let minulého století, kdy se v Čechách ještě nepoužívaly platební karty a nefungovaly mobilní platby. Nu což, zaplatil jsme nehorázný poplatek za výběr z bankomatu u konkurence a zhruba stejnou částku jsme položil i na oltář zdravotnictví. Následovala hodinka v čekárně a 2 minuty v ordinaci."Pane Hájek, to znamínko je roztržené, musíme počkat, až se zahojí, a pak bychom ho pro jistotu odstranili. Objednejte se." Tak jsme se objednal na nejbližší možný termín, což byl dnešek 25. květen.
A bylo to tu. Psychycky jsme se již připravoval na 14 dní spaní na břiše či jiné nepříjemnosti. Přesto jsem s nadějí, že konečně budu mít vyčnívající znamínko jednou pro vždy vyřešené, vyrazil do nemocnice. A opět stejná písnička. Po půl roce jsem zapomněl, že kartou nezaplatím. Hotovost u sebe nenosím, takže jsem opět zasponzoroval konkurenci a naše zdravotnictví. Po půl hodině čekání následovala cca minutová inspekce mých zad. Vlastně jsem si sotva sundal košili a doktorka již měla jasno. Znamínko patří do nějaké kosmetické kategorie (není nebezpečné, a tudíž ani jeho odstranění není hrazené pojišťovnou).Co mne zarazilo byl ale fakt, že za mých 30 Kč jsem obdržel informaci, kterou mi na stejném pracovišti řekli již v prosinci, a že chirurgické odstranění znaménka je levnější a dělají ho u nich, ale musím se objednat (nejdřív na září). Alternativou - dražší, ale šetrnější a téměř bez následků je laser, který pro změnu na pracovišti nemají.
Trochu se v tom začínám ztrácet. Nějak mi ušel smysl této návštěvy? Že bych se v září znovu objednal a jiná doktorka by se koukla na má záda a řekla mi, že tam mám znamínko? Ale to já vím! Takže to vypadá, že ve Vinohradské nemocnici mi řeknou to samé, co uvidím v zrcadle, jen si na to musím počkat a zaplatit poplatky.
Jdu hledat soukromou kliniku. Raději si připlatím nějakou tu korunu, ale budu vědět, na čem jsem a budu mít jistotu, že to ví i lékař. Kdyby někdo z vás o nějakém takovém zařízení věděl, dejte vedět.
O co jde? O moji nejčerstvější zkušenost s českým zdravotnictvím. Jak to všechno začalo?
V prosinci loňského roku jsem šel naproti své ženě a ve spěchu jsem na sebe hodil košili a bundu. Po cestě na metro mne na zádech podivně hřálo a rudá skvrna na triku i košili dávala znát, že krev již nekoluje pouze v mých žilách. Při oblékání jsem nejspíš zavadil o mateřské znamínko na zádech a prudký pohyb mu neudělal dobře.
Znamínka nejsou sranda, řekl jsem si, a objednal jsme se na kožní oddělení do Vinohradské nemocnice, kterou mi doporučil kamarád. Po příchodu jsem byl uveden do reality konce 80. let minulého století, kdy se v Čechách ještě nepoužívaly platební karty a nefungovaly mobilní platby. Nu což, zaplatil jsme nehorázný poplatek za výběr z bankomatu u konkurence a zhruba stejnou částku jsme položil i na oltář zdravotnictví. Následovala hodinka v čekárně a 2 minuty v ordinaci."Pane Hájek, to znamínko je roztržené, musíme počkat, až se zahojí, a pak bychom ho pro jistotu odstranili. Objednejte se." Tak jsme se objednal na nejbližší možný termín, což byl dnešek 25. květen.
A bylo to tu. Psychycky jsme se již připravoval na 14 dní spaní na břiše či jiné nepříjemnosti. Přesto jsem s nadějí, že konečně budu mít vyčnívající znamínko jednou pro vždy vyřešené, vyrazil do nemocnice. A opět stejná písnička. Po půl roce jsem zapomněl, že kartou nezaplatím. Hotovost u sebe nenosím, takže jsem opět zasponzoroval konkurenci a naše zdravotnictví. Po půl hodině čekání následovala cca minutová inspekce mých zad. Vlastně jsem si sotva sundal košili a doktorka již měla jasno. Znamínko patří do nějaké kosmetické kategorie (není nebezpečné, a tudíž ani jeho odstranění není hrazené pojišťovnou).Co mne zarazilo byl ale fakt, že za mých 30 Kč jsem obdržel informaci, kterou mi na stejném pracovišti řekli již v prosinci, a že chirurgické odstranění znaménka je levnější a dělají ho u nich, ale musím se objednat (nejdřív na září). Alternativou - dražší, ale šetrnější a téměř bez následků je laser, který pro změnu na pracovišti nemají.
Trochu se v tom začínám ztrácet. Nějak mi ušel smysl této návštěvy? Že bych se v září znovu objednal a jiná doktorka by se koukla na má záda a řekla mi, že tam mám znamínko? Ale to já vím! Takže to vypadá, že ve Vinohradské nemocnici mi řeknou to samé, co uvidím v zrcadle, jen si na to musím počkat a zaplatit poplatky.
Jdu hledat soukromou kliniku. Raději si připlatím nějakou tu korunu, ale budu vědět, na čem jsem a budu mít jistotu, že to ví i lékař. Kdyby někdo z vás o nějakém takovém zařízení věděl, dejte vedět.
