Cesta do Finska - první dojmy

Něco na úvod
V sobotu v Třebíči (a nejen tam) sněžilo a mrzlo, takže trochu vázla doprava. V neděli jsem jel zpět do Prahy a vypadalo to, že vše je již zase v normálu. To jsem ale nevěděl, že vítr, sníh a mráz se přesunuly do Finska. A do Finska jsem se přesouval i já. Má výprava vedla do země krátkých dnů a dlouhých nocí (v létě naopak), do města nedaleko od polárního kruhu (tedy spíš kružnice a i to je dost velká generalizace) - Oulu.

Helsinki
Z Prahy jsem odlétal s drobným zpožděním. Jelikož mne v Helsinkách čekaly tři hodiny průzkumu tohoto malého letiště, nevadilo mi to. Přílet do Helsinek byl kupodivu načas (pilot zřejmě znal zkratku), nicméně než jsem si vystál frontu na další boarding pass do Oulu, změnili mi odlet z 21:30 na 23:10. A nejen mně. Vítr, sníh a led zpozdily téměř všechny lety po osmé hodině. Něco kolem jedenácté se změnil odlet na 00:15. Než jsem stačil dát vědět Zdence, že přijedu později, změnili odlet na 00:45 a pak pro jistotu let zrušili úplně. Nakonec nás spojili ještě s jedním letem a Helsinky jsem opouštěl o půl druhé se čtyřhodinovým zpožděním. Díky tomu jsem během 7 hodin, které jsem takto získal, přečetl celé Lidovky a Život víry. A to včetně inzerátů a tiráže.

Oulu
Do Oulu jsme přiletěli za cca 1 hodinu. Trochu jsem se koukal, jak a kudy letíme, a zaujalo mne, že na 1000 km cesty se 200 km stoupá do 11000 m a nabírá se rychlost mezi 700 až 800 km/h. Jen, co se to trochu rozjede, už se brzdí, takže cca 200 km před Oulu se začala snižovat rychlost na 500 km/h a postupně i výška.
Přistání proběhlo v pohodě, pouze ke konci na to musel pilot víc dupnout, aby dobrzdil, takže vepředu popadaly nějaké nepřichycené tácy. Překvapení mne čekalo při výstupu z letadla. Letiště v Oulu je malé a od letadla se do haly chodí pěšky. Ačkoliv byla plocha posypaná pískem, bylo velmi lehké uklouznout na ledu, který se pod pískem a sněhem skrýval. Jak na tomhle zastavil z 300 na 0 za pár sekund?! Předpokladám, že runway je ošetřená ještě o kousek lépe, ale klobou dolů. Já bych tu měl problém ubrzdit v té rychlosti bez smyku i osobák.
Další část mé cesty se odehrála v hale u zavazadel. Patřil jsme k těm, kterým zavazadla přiletěla. V případě tohoto letu, to nebyla věc tak samozřejmá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Odhadem nepřiletěla zavazadla asi 10 lidem.

Cesta do města
Zavazadla mám, stojím na letišti a čelím další výzvě. Autobusy z letiště jezdí do půl druhé a ráno od půl šesté. A teď jsou tři. Takže zbývá taxi. Jenže já mám u sebe hotovost na bus a bankomat nikde? Tak jsem začal shánět někoho, kdo by jel taky do města a na taxi bychom se složili. Po chvilce jsem se dal do řeči s jedním klukem, co se s kamarádem vracel z konference v San Francisku (byl jedním z těch, kterým nepřiletěly batohy). Jelikož bydlel v centru, dohodli jsme se a oni platili cestu do města a já na univerzitu. Ve výsledku mne to vyšlo ještě levněji než noční autobus. O půl čtvrté ráno jsem již byl na koleji. Takže jsem tu. Uff. 

Oblíbené příspěvky